Už jste určitě slyšeli o různých tahačů peněz, které jsou v Keni.
Bohužel JSME pro ně chodící peněženka, ale zároveň to je jejich obživa a čím víc věcí lidem "vnutí", tím lépe se mají. Takže v jistém ohledu se to dá chápat.
Jiný kraj, jiny mrav.
Sepsala jsem pár případů, kdy si budete připadat, jako chodící peněženka
•Když chce rozměnit
Několikrát jsme potkali náhodného místního, který měl eura a chtěl je proměnit na šilinky či dolary. Eura v Keni nejsou tak častá a nevyplácí se je proměňovat. Bohužel ten, kdo eura nabízí nezapomene dodat, že tím pomůžete jeho rodině.
Pozor i na to, když si něco kupujete. Občas nevrátí tak, jak by měli.
•Suvenýry
Ačkoliv vám může být proti srsti smlouvat, v Africe to je na denním pořádku a v podstatě i nutnost. Téměř nikde v obchodech (krom letiště a větších měst) nemáte uvedené ceny. Prodavač nabídne tu nejvyšší možnou cenu. Magnet za 500 šilinků máte o pár stánků dál za 200 šilinků a tak dále. Batoh vám nabídne za 50 USD, když to usmlouváte na 20 USD tak na tom pořád vydělal. Samozřejmě je hezké je podpořit jelikož některé výrobky, jsou opravdu jejich výroba a ne vždycky dělají prostředníka někomu jinému.
•Výlety
Jelikož cestovky mají výlety za vyšší ceny, turisté rádi jezdí s místníma beach boys. Ceny u nich také nejsou stálé a dají se smlouvat. Občas stačí říct, že u toho druhého byla cena nižší a oni hned zlevní. Krom toho jim nevadí zaplatit až v den výletu a záloha je samozřejmě taky smlouvatelná.
•Nakrmit dítě
Hraní na city od místních žen. Potom co odešli muži z pláže, kteří přes den nabízejí výlety, nastoupili místní ženy. Tyto ženy jdou vždy s dětmi a většinou mají i malé miminko, které v podstatě využiji na to, aby vás uchlácholili. Většinou řeknou něco ve smyslu, že chtějí peníze, aby mohli nakrmit dítě nebo chtějí jídlo pro dítě.
•Osobní věci
Nic z toho nahoře mi moc nevadilo. Co mě však nebylo příjemné, když nějaký člověk chtěl moje osobní věci. Většinou se to stalo když jsem řekla, že u sebe nemám peníze (vždy jsem to řekla, když jsem je u sebe opravdu neměla.) V takové situaci si mě prohlédli a začali ukazovat na věci co chtějí. Přece když nemám peníze, můžu jim alespoň dát svoje boty, kabelku nebo jeden po mě chtěl plyšový přívěsek z batohu, který pro mě má srdeční hodnotu (vím, že oni to tak neberou.)
•Děti
Kapitola sama o sobě. V Keni je velké množství dětí. Každého nápadně přivést jim nějaké dárky a nebo jim něco koupit. Jenže na některých turistických místech jsou na to ty děti tak zvyklí, že od nich můžete na férovku slyšet: ,,give me your money." Celkem často. Pak jsou i místa, kdy se vám v podstatě rvou věci z ruky. No a pak jsou místa, kde opravdu vidíte skromnost těch dětí, které jsou rádi i za to, že si s nimi stavíte hrad z písku.
Takže závěrem:
Připravte se na dotěrnost beach boys, kteří jsou na plážích u hotelu. Zkuste se k nim chovat slušně i když vás budou štvát.
Připravte se na smlouvání a nebojte se toho. Navrhněte cenu, která vám přijde adekvátní a pokud to nepůjde, odejděte. Uvidíte, že hned budou s cenou souhlasit.
Taky se zamyslete, kdy chcete smlouvat a kdy naopak chcete někoho podpořit i částkou, kterou po vás chce.
Připravte se nedat peníze, každému kdo si o ně řekne. Vaše peněženka taky není bezedná a ačkoliv v Keni jste na tom líp než místní, vracíte se někam, kde peníze také potřebujete.
Připravte se na smutné pohledy dětí a mějte pro ně nějaké pěkné dárečky, místní sušenky nebo dobrou náladu na společně trávený čas, který moc od dospělých nedostávají.
Naučte se říkat ne a slušné fráze, aby vás nechali beach boys na pokoji.
Například: Leave me alone,please.
Samozřejmě se nebojte podpořit lidi, kteří si to zaslouží a dávejte dýška průvodci, pokojské, obsluze nebo i řidiči tuk tuku.