Do hlavního města Portugalska jsme se rozhodli přiletět v období vánočních svátků. V prosinci není hlavní sezóna a proto počet turistů nebyl velký.
Přesto byly všechny atrakce i aktivity přístupné a hlavní třída měla tu správnou vánoční atmosféru. Lisabon jsme si prošli během dvou dnů a určitě neviděli všechny památky, ale to co jsme chtěli stihnout jsme stihli. Náš třetí den patřil městu Sintra, které také popíšu v jiném článku.
To co vám zde píšu vám asi také řekne i každý průvodce. Není se čemu divit. Pokud toužíte nadechnout historii tohoto města jsou tyto místa asi ta nejdůležitější a samozřejmě vím, že jich je daleko víc, ale popíšu vám pouze ty co jsme opravdu navštívili i my.
Takže co nevynechat v Lisabonu?
Náměstí Rossio
Slovo Rossio by se dalo přeložit jako „společná půda.“ To znamená, že náměstí vždy sloužilo všem obyvatelům města bez rozdílu. Je velké 166 x 52 metrů. Každý ho pozná podle mramorových dlažebních kostek, které mají černo bílou barvu a připomínají vlny.
Uprostřed náměstí stojí 25 metrů vysoký pamětní sloup. Na podstavci sloupu sedí čtyři ženy – znázornění Spravedlnosti, Moudrosti, Síly a Umírněnosti, které mají symbolizovat královy přednosti. Na vrcholu je socha krále Petra IV. V čele náměstí stojí Národní divadlo královny Marie II a hned na proti němu vytéká voda z krásně barokní kašny, která má svého dvojníka na druhé straně náměstí. Ovšem dvojník měl celkem špinavější vodu neznámo proč. K náměstí vedla celkem nepříjemná cesta na ulici, kde spoustu mužů prodávalo drogy a bylo to dost otravné. Byli opravdu neodbytní, ale jakmile jsme přešli tuto ulici, užili jsme si vánoční trhy zahrnující Santu (zde Nickolaus), cukrovinky, vánoční stromek i punč. Vtipnou historkou byla žebračka, která když jsme jí řekli, že nemáme hotovost nám odvětila ať jí teda dáme kameru co máme.
Belémská věž
Nádherná opevněná věž původně stála na malém ostrově na pravé straně řeky Tajo, obklopena pouze vodou. Dnes je za odlivu spojena s pevninou a za přílivu se z ní opět stává ostrov. Věž je 35 metrů vysoká. Má čtyři patra a úplně nahoře terasu, která nabízí krásné výhledy na okolí. Patra jsou dostupná po úzkých točitých schodech. Za vstupné musíte zaplatit 6 eur. Můžete online nebo přímo na místě ve věži. My měli lístek koupený předem, ale paní nás donutila frontu si vystát tak jako tak. K věži vede pěkný most u kterého je super možnost fotky. Před věží můžete vidět i její miniaturu.
Klášter Jeronimytů
Nachází se kousek od Belémské věži. Jedná se o goticko-renesanční klášter, který je zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Vstup do kláštera je placený a čekají se na něj obrovské fronty. Ale možná vám postačí alespoň vnějšek, který je také působivý. Dne 7. července 2007 byl klášter zařazen mezi sedm divů Portugalska. Hned před ním se nachází volně přístupné zahrady Jardim de Praca Imperio, které jsou rovněž pěkné, ale podle mě celkový vzhled okolí ničí silnice, které jsou kolem dokola. Novodobou zajímavostí kláštera je to, že právě zde byla v roce 2007 podepsána Lisabonská smlouva, která patří k nejvýznamnějším dokumentům Evropské unie.
Ponte 25 de Abril (most 25.dubna)
Je to dvoupatrový visutý most překlenující řeku Teju nedaleko různých belémských památek. Každému se při pohledu na něj jistě vybaví most Golden Gate v San Franciscu. Tento je jenom o kousek menší, měří 1013 metrů .Zjevná podoba s Golden Gate je kvůli tomu, že se na stavbě podílela stejná firma a to American Bridge Company. Celková délka mostu činí 2277 metrů. Nejvyšší bod se nachází 70 metrů nad hladinou. V horní části mostu jezdí v šesti jízdních pruzích auta, autobusy a motocykly, spodní část mostu slouží jako dvojkolejná trať železniční dopravě. Bohužel vzhledem k délce pobytu jsme na druhé straně mostu nebyli.
Castelo de S. Jorge
Maurská pevnost je vystavěna na 110 metrů vysokém kopci nad centrem Lisabonu. Z pohádkového hradu se vám naskytne úchvatný pohled na celý Lisabon. Navíc uvidíte lisabonskou řeku Tejo, přes kterou je vystavěn již zmíněny nejdelší most v Evropě Ponte 25 de Abril. Až si projdete hradby sejděte dolů do stylové maurské čtvrti Alfama, kde najdete staré středověké uličky, které se zachovaly i po katastrofálním zemětřesení na konci 18. století. Vstupné pro dospělé 8,50 Eur. Projít si mžete celou pevnost i po hradbách. Doporučuji si tam zajít na západ slunce, který celému místu dodá žlutý filtr.
Praca do Comércio
Je jedno z největších a nejkrásnějších náměstí v centru Lisabonu. Náměstí je ohraničeno třemi stejnými bloky budov se třemi patry a z jižní strany širokou řekou Tejo. V přízemí bloků se nacházejí arkády až do výšky prvého patra, druhé patro je osazeno balkony se železným zábradlím. Ve středu náměstí se nachází socha Josefa I. na koni. A pro mě nejhezčí je monumentální oblouk Arco da Victória. Na náměstí najdete informační centrum, kde zdarma dostanete mapy Lisabonu i turistické propagační materiály. My jsme tam také potkali pána, který za nějaké to euro půjčil na fotku portugalskou vlajku. Nevím, jak se nám to podařilo, ale přemluvili jsme ho, aby nám jí půjčil zadarmo a ještě nás i vyfotil. Taky jsme zrovna stihli jakýsi hasičský průvod, který byl taky zajímavý.
Památník objevitelů
Železobetonový pomník má připomínat slavné cesty portugalských mořeplavců. Je 56 metrů vysoký, 20 metrů široký a 46 metrů dlouhý. Kromě mořeplavců má také zdůrazňovat portugalské dějiny. Památník má svou podobou představovat příď vyplouvající lodi. Na bocích je reliéfně zobrazena vlajka krále Jana I. a nad vstupem se nachází meč rodu z Avisu, ze kterého Jindřich Mořeplavec pocházel. Jindřich je zobrazen s maketou karavely (v pravé ruce), mapou (v té levé) a hledící přes řeku kamsi do dáli. Postav je celkem 33. Před památníkem se nachází mozaiková dlažba, která zobrazuje mapu světa. Uvnitř památníku se nachází malá multimediální výstava týkající se historie Lisabonu.
Katedrála Lisabonu
Santa Maria Maior de Lisboa je nejstarší a tím i nejvýznamnější katedrálou v Lisabonu. Trochu připomíná oprýskanou verzi slavnější katedrály Notre Dame. Uvnitř je to prý velkolepé a nádherné, to vám ale bohužel nemůžu sama potvrdit. Máme totiž nějakou smůlu na to, že se vždy najde alespoň jedna budova v dané destinaci, která se opravuje.
Convento do Carmo
Je karmelitánský klášter, jehož ruiny se nacházejí na náměstí Largo do Carmo. Listopadu 1755 postihlo Lisabon zemětřesení a celý klášter, včetně kostela, ve kterém právě probíhala mše, se zřítil a pohřbil mnoho věřících. Za vlády Marie I.sice začala rekonstrukce jednoho z klášterních křídel, ale práce byly pozastaveny poté, co došlo k vyhnání církevních řádů z Portugalska. Rekonstrukce se tak dočkaly pouze pilíře a oblouky chrámových lodí. V 19. století přišel romantismus a s ním zájem o ruiny, a tak bylo rozhodnuto, že stavba zůstane nedokončena úmyslně. Vnitřek bohužel nemáme vyfocený jelikož tam je zakázáno, ale stojí to za to.
Národní muzeum kočárů
Portugalsky: Museu Nacional dos Coches .je umístěno ve starobylém paláci ve čtvrti Belém. Muzeum je jedno z nejlepších a největších svého druhu na světě a patří k nejnavštěvovanějším atrakcím města. Nabízí návštěvníkům Lisabonu sbírku historických a královských kočárů z období 16. až 19. století, ale i dětské pidi kočáry, pohřební a nebo takové co patrně sloužili jako autobus (vícemístné.) Velkých cestovních kočárů je v nové muzejní budově umístěno kolem 70. Jednotlivé kočáry byly vyrobeny v Portugalsku, Itálii, Francii, Španělsku a Rakousku. Muzeum doplňuje ještě palác Vila Viçosa, kde jsou vystavena slavnostní vozy. Nová budova má výstavní plochu 7500 m2. Opravdu mi vzali dech zlaté propracované sochy na zádi některých kočárů nemluvě o masivních kolech.
Luís de Camões
Zas a opět náměstí. Na toto náměstí jsme narazili náhodou, když jsme na slepo vystoupili z tramvaje kousek od obchodního domu. Dominantou náměstí je čtyř metrová bronzová socha Luise de Camoes z roku 1867. Jedná se tak o nejstarší památník tohoto typu v celém Lisabonu. Stojí na osmibokém podstavci, jehož součástí je osm soch, představujících významné postavy portugalských dějin. Podobně jako Rossio má také toto náměstí černo bílou dlažbu. Pozorovat zde můžeme různé pouliční umělce a nebo se vyfotit u svítícího nápisu Lisboa (ačkoliv nevÍm jestli tam je i mimo vánoce, my tam měli i obr svítícího Santu.)
Park Eduarda VII
Park nebo spíše zahradní komplex slouží na každoroční veletrhy a co se nás týče tak samozřejmě jsme navštívili vánoční trhy. Stánky kam oko dohlédlo a nejzajímavější byla i plošina, kde jste mohli bruslit s bruslemi na led. Ovšem led to nebyl ačkoliv to tak dost vypadalo. Byl to bílí plast a věřte mi, že opravdu nic jednoduchého. Park má 26 hektarů, jeho jméno vzdává hold Edwardu VII ze Spojeného království, který navštívil Portugalsko v roce 1902, k posílení vztahů mezi oběma zeměmi. To co vás asi bude nejvíce poutat jsou (jak můžete i na googlu podle obrázků vidět) úhledné upravené křoviny ve středu parku. Vypadají trochu jako bludiště. My jsme to vše viděli večer za svitu vánočních světel a rumu v ananasu.
Elevator santa justa
Je zajímavý železný výtah, který spojuje stejnojmennou ulici v centru města s náměstím Carmo na kopci. Každé patro výtahu je zdobeno jinak. Je vysoký 45 metrů a má dvě kabiny s dřevěným vnitřkem, které pojmou každá 24 pasažérů. Na úplném vrchu je terasa, z které můžete vidět impozantní výhled na celý Lisabon(viz.úvodní fotka článku) a náměstí Rossio z téměř ptačí perspektivy.
Jízda starou Tramvají
Spíše než něco co byste měli vidět je toto něco co by jste měli zkusit. Jízda tramvají není nic neobvyklého, ale zde se jedná o Remodelado- předválečné starobylé tramvaje. Městem jezdí pět linek z nichž nejznámější je číslo 28, kterou můžete podniknout okružní jízdu celého města. Tramvaje mají většinou žlutou barvu, ale najdete i červené. Všechny trasy dohromady měří přibližně 48 kilometrů a zde se nazývají Eléctrico .Tramvajové lístky se dají koupit přímo ve voze nebo v prodejních automatech, které ovšem odmítají karty i bankovky -berou jen mince. Lístek stojí 2,85 €. Ideálním řešením je pak neomezená 24-hodinová jízdenka, která stojí 6,50 € a platí nejen pro tramvaje, ale i pro metro, autobusy, lanovky a historický výtah Santa Justa.
Pro instagramový fanoušky co musejí mít cool fotku bude asi i zajímavá pink st., kterou můžete vidět všude krásně vykreslenou. Stojí na ní dívky v šatech a pod nimi růžová ulička. Nedoporučuji-růžová už je spíš šedivá pokud vám jde o tu barvu.
Takže asi tak k tomu co se dá stihnout za den až dva dny pokud jste v Lisabonu a nevadí vám chodit po městě. Do portugalské přírody se v článku vydáme zas jindy.