Norsko jsem si zamilovala na první pohled. A jako v každé zemi, tak i zde postupně objevujeme nevšednosti a zajímavosti, které jsou od ČR (i dalších zemí) odlišné.
Pojďme se mrknout na pár z nich
•Tráva na střeše Anglicky známé jako turf roof. Kromě toho, že je to krásné začlenění k okolní přírodě, to má i praktické výhody. Například zabraňuje přehřívání střechy, funguje jako tepelná i zvuková izolace, redukuje výkyvy teplot, zpomaluje odtok dešťové vody. Také produkuje kyslík, zadržuje oxid uhličitý, absorbuje toxické látky ze vzduchu a zabraňuje víření prachu. No a je to jedna z věcí co k Norsku neodmyslitelně patří.
•Tunel a zase tunel Norsko je proslulé velkým množstvím tunelů (skoro tisíc tunelů. ) 73 je delších než 3 km a 28 z nich vede pod mořskou hladinou. Chloubou je ten nejdelší silniční tunel na světě- Lærdalský tunel dlouhý 24,5 km. Zajímavým není jen díky své délce, ale také tím, že jeho konstrukce bere v úvahu stresovou zátěž pro řidiče (jízda stísněným prostorem a nedostatek přirozeného světla.) Proto je tunel rozdělen na čtyři části rozšířeného prostoru na 30 m, které umožňují řidičům odpočinek. Tato místa jsou barevně osvětlena tak, aby připomínala oblohu. Další fajn věcí je ,že ačkoliv byla výstavba tunelu nákladná, neplatí se zde mýtné.
•Vratné plechovky a pet lahve Jedna ze super věcí. Plechovky a pet lahve se vracejí v každém supermarketu. Buď si za ně můžete rovnou nakoupit nebo nechat u kasy proplatit v hotovosti lístek, který vám dá automat. Někdy tedy půjdete do lesa na houby a odnesete si košík plechovek. Na hotelu máme plechovky v podobě dýšek. Jedna plechovka či pet lahev je za 2 nebo 3 panty(2 /3norské koruny.)
•Nevratné sklo Naopak skleněné láhve jsou kupodivu nevratné. Nevím přesný důvod, ale jelikož se alkohol kupuje ve specializovaných obchodech (Vinmonopolet) , tak je skla možná méně než plechovek.
•Tesla Na elektromobily tu narazíte dost často a to hlavně v Oslu, které je městem s největším počtem Tesel na osobu na světě. Norům záleží na životním prostředí (ačkoliv někdy to tak nevypadá) a proto jsou pro ně tyto auta skvělou součástí. Kromě toho je téměř všechna elektrická energie z vodních elektráren, takže je relativně levná a může zásobovat všechny elektromobily. Prodej Tesel podporuje i sama norská vláda, která prodejce osvobozuje od placení daní. Cílem je, aby v roce 2025 elektromobily nahradili všechna normální auta a Norsko se tak ještě více přiblížilo ekologickému ideálu. No můžeme počítat s tím, že klasická auta tu budou už veteráni.
•Kdo nosí dárky na vánoce Santa Claus to není. Místním "ježíškem" je skřítek Julenissen. K večeři tu tradičním jídlem bývá vepřové nebo skopové žebírko. V severním Norsku to je většinou treska na různé způsoby. Vánoce se Norsky řeknou Jul a veselé Vánoce God Jul. Mimochodem teď tu celkem často slýcháme v rádiu znělku české Popelky.
•Karamelový sýr Brunost Hnědý sýr je norská specialita. Vzhledově připomíná plátek čokolády, chuťově sýr zkombinovaný s karamelem. Norové na něj nedají dopustit. Sýr se krájí na tenké plátky kráječem na sýr, který je norským vynálezem a můžete si ho pořídit i ve všech obchodech se suvenýry-my ho používáme i jako škrabku. Sýr se může jíst na slano s máslem na chlebu či knäckebrotu, ale i na sladko s džemem a waflemi. Kohokoliv z cizinců jsem se zeptala na názor na tento sýr odpověď nebyla nikdy jasná. Taková ta odpověď pokrčení rameny a spodního rtu.
•Drobné nejdou z ruky do ruky Pokud někdy budete v supermarketu platit hotovostí, tak si určitě všimnete otvoru na drobné. Papírové bankovky se dávají prodavači klasicky, ale drobné se hází do otvoru, který zároveň počítá kolik vám ještě zbývá zaplatit. Je to super věc pro turisty, kteří mince neznají a nemusí tak zkoumat každou zvlášť. To samé pokud vám prodavač vrací, bankovky vám dá do ruky a mince se vám vysypou do mističky.
•Nelze dovést vše Ačkoliv se do Norska dostanete bez problémů, stále mějte na paměti, ze není členem EU. Při cestě do Norska si dejte pozor na to, co vezete jelikož vás mohou celníci kontrolovat. Není možné překročit hranice s nápoji s podílem alkoholu vyšším než 60 % nebo s více než s jedním kilogramem čokolády a jiných cukrovinek. Také množství masa je omezené na 10kg. Léky pouze pro vlastní potřebu.
•Všude nedopalky? Ne! V Norsku snus V Norsku neuvidíte lidi zahalené v dýmu a na zemi nedopalky. Říkáte si, jak žiji zdravě než uvidíte nabouchaný vrchní ret a dožvýkaný snus nalepený všude možně. Devět procent Norů denně užívá snus. Je to speciální jemně nadrcený tabák původem ze Švédska. Prodává se buď porcovaný do pytlíčků anebo sypaný, ze kterého se udělá lepivá koule a vloží se pod horní ret. Popularita snusu vzrostla hlavně díky zákazu kouření na veřejných místech. Rozdíl v působení snusu a cigaret je v účinku nikotinu. Zatímco z cigarety se uvolní okolo 23 ngml nikotinu během prvních pěti minut, u snusu to trvá zhruba 30 minut. Myslím, že je to dobrá možnost, jak neničit zdraví nekuřákům.
•Co politika? Král Harald a královna Sonja jsou od roku 1991 králem a královnou Norska. Dědicem trůnu je princ Haakon. Norský parlament má 169 zástupců a volby se konají každé čtyři roky.
•Nejsevernější bod Evropské pevniny I když je Nordkapp označován za nejsevernější pevninský bod Evropy, není to pravda. Nachází se totiž na ostrově, který je s pevninou propojen podmořským tunelem. Nordkapp je už součástí ostrova s názvem Mageroya. Nejsevernější pevninský bod se jmenuje Nordkinn.
•Země pro život Norsko bylo v řadě žebříčků vyhodnoceno jako nejlepší země pro život, například v Indexu lidského rozvoje OSN. Jedná se o jednu ze zemí na světě s nejvyšší očekávanou délkou života( 80,6 let pro muže a 84,2 let pro ženy. ) Podle Světové banky má Norsko jednu z nejvyšších úrovní příjmu na obyvatele na světě. Podle indexu demokracie vytvářeného časopisem The Economist má Norsko nejkvalitnější demokracii na světě. Má rovněž jednu z nejnižších úrovní kriminality.
•Rovnoprávnost Norsko je také založeno na rovnoprávnosti a všichni občané mají stejná práva bez ohledu na pohlaví, etniku a sexualitu. Dobrým příkladem je 40% žen ve správních radách nebo otcovská dovolená, kterou si každý otec může vzít až na 10 týdnů. A dokonce i vězni mají ve svých celách připojení k internetu.
•Polární den a polární noc Jedna věc je si o polárním dnu číst a druhá je ho zažít na vlastní kůži. My jsme to zažili ve Švédsku. Jaké to je? Hodně zajímavé. Často jsem se budila ve 4 ráno s domněnkou, že je 10 ráno. Nebo jsme jeli z party za denního světla ačkoliv byli dvě ráno. Na jednu stranu pro cestování to je super jelikož máte více světla na zážitky. Trvalo to než jsem mohla spát bez masky na oči. Polární noc jsme zatím nezažili, ale co jsem se tak dočítala může to byt celkem depresivní, ale zas šance na to vidět polární záři stojí za to.
• Malá hustota zalidnění Norsko je velice rozlehlá země. Má 385 tisic km² na kterých žije pouhých 5,3 milionů lidí. Na jeden kilometr tak připadá 15 obyvatel, což Norsko činí jednou ze zemí s nejnižší hustotou obyvatel na světě (pro představu v ČR je hustota 133 obyvatel/km²). Proč žije v Norsku tak málo lidí? Paradoxně tu toho místa není až tolik. Většinu prostoru zabírají hory, husté lesy a pouhá 3% půdy jsou obdělávatelná. Míst s dobrými podmínkami k životu tu tedy zase tolik není. Ta jsou většinou na pobřeží, hlavně na jih, kde vyrostla velká města jako Oslo, Bergen nebo Stavanger.
•Hodně prostoru = vše velké Díky malému počtu obyvatel tak mají Norové na všechno spoustu místa, což se projevuje velikostí všech věcí. Staví tu obrovské haly, mají veliké odpadkové koše i obří lavičky. Nemusí prostě šetřit místem a snažit se všechno zmenšit, jako třeba v Japonsku. V Norsku je na všechno místa dost a volný prostor je potřeba zaplnit.
•Knihy Norové přečtou podle statistik nejvíce knih ze všech národů. Pokud se rozhodnete zde knihu vydat a bude mít úspěch, tak vláda automaticky koupí 1000 kopií a distribuuje je do knihoven. Být spisovatelem se zde vyplatí už kvůli velkému autorskému honoráři.
Máte něco co tu nezaznělo? Rada si přečtu a obohatím článek o další zajímavosti o Norsku