top of page
  • Writer's pictureVeru Diblíková

Rekapitulace našeho života na čtyřech kolech

Updated: Nov 23, 2022

Sepsala jsem takovou menší rekapitulaci našeho života na čtyřech kolech Máme za sebou cca rok a půl pojízdného života a 3 přestavby.

•1 rok ve zlaté Hondě Stepvagon (aka Ken) •3 měsíce v přívěsu •3 měsíce ve střešním stanu Colorado 140 na stříbrné Hondě CRV (aka Zlovlk) •3 měsíce v Nissanu Xterra Supercharged (aka T-rex)



S každou novou přestavbou přišla nová zkušenost a nové poučení se z chyb. Každé auto bylo naprosto odlišné, ale od Zlovlka už bychom nechtěli nic jiného než čtyřkolku. Možná do budoucna až budeme staří a budeme chtít větší komfort, tak si pořídíme dodávku nebo karavan.

A jak to tedy bylo s jednotlivým pojízdným domem?


1.KEN Naše první (a zároveň zatím nejdelší) zkušenost života v autě přišla na Novém Zélandu. Je to tam životu v autě uzpůsobené (wc+ sprchy+ laundromaty- všude. ) Takže jsme tak žili celý rok a mohli si vychutnávat tu svobodu někde pracovat měsíc a pak zas cestovat. Auto jsme koupili s částečnou vestavbou. Postupně jsme ji doladili po vzhledové i praktické stránce. Nabarvili jsme ji, udělali závěsy, stolek na laptop, lepší úložný prostor na jídlo, prostor na barely atd. Neměli jsme žádné vymoženosti. Pouze vařič s jednou plotýnkou, barely na pitnou a odpadovou vodu, umyvadlo s pumpovacím kohoutkem. Nejlepší byl velký úložny prostor pod spaním, do kterého se dalo snadno dostat z boku a deska byla z vrchu odklápěcí. Honda Stepvagon je dost nízká, takže naše kuchyň byla vysoká, ale na gravelce a jiných terénech, jsme jeli pomaličku a se zatnutými zuby, aby se něco neponičilo. No prostě to není auto do terénu, ale dalo nám spoustu dobrodružství a celkem i pohodlí. Ken nám ukázal, že se dá žít i jinak.



2.PŘÍVĚS V přívěsu jsme byli 3 měsíce, opět na Novém Zélandu. Dostali jsme ho k práci v kempu. Přívěs nebyl pojízdný, stál na špalkách. Tenkrát když jsme zažili první zemětřesení sem se bála, aby ze špalku nespadl. Každopádně jsme tam měli lednici a vařič, obří postel, skříně, gauč a před přívěsem gril. Sprchy jsme měli kousek od přívěsu a také kuchyň, kterou jsme používali jen na mytí nádobí. Jelikož jsme u jezera pracovali na podzim a začínající zimu, dostali jsme i menší topení. Bylo to spíš, jako bydlet v chatě, ale měl 2 kola takže to taky počítám



3.ZLOVLK Naše třetí auto jsme kupovali v ČR (na Zélandu jsme ještě měli v mezičase obyčejný osobák Hondu Stream.) Po několika letech v zahraničí jsme měli takovou důvěru v lidi, že jsme zapomněli, jaký můžou být svi*ě. Příliš pozdě jsme zjistili, že jsme koupili CRV se spoustou skrytých vad od šmejda v insolvenci. Samozřejmě naše blbost, že jsme se neřídili úslovím- důvěřuj ale prověřuj. Každopádně mám šikovného chlapa a s občasnou pomocí dával auto několik měsíců do kupy, aby nás tahle čtyřkolka dovezla v bezpečí až do Švédska i Norska. Když bylo auto v cajku, vrhli jsme se na naší vestavbu kuchyně. Za menší pomoci mého taťky a půjčení jeho nářadí, jsme to měli během 8 dní hotové. Dvouplotna vařič na velkou bombu, umyvadlo s čerpadlem na tekoucí vodu, sprcha, obří dvojitá šuplata atd. Koupili jsme střešní stan od kluků z Vanam.cz (znova moc díky.) A Zlovlk nám dal možnost žít v něm 3 měsíce a zažít konec Norské zimy, probouzet se v zasněženém stanu, občas rozdělávat oheň na zahřátí (žádný bufík) a spát v několika vrstvách oblečení. I Norské léto v něm bylo boží a mohli jsme zkoušet naší supr sprchu. Zbytek Skandinávie jsme byli v domě, který jsme měli od zaměstnavatele, ale autíčko nás vozilo dál. Každý Zlovlka podceňoval a nevěřil, že se s ním do Norska dostaneme, ale zvládl všechno. Kdo byl v Norsku ví, jak zapeklité silnice tam jsou a proč si zaslouží náš stříbrný vůz respekt.



4.T-REX Nečekaně nastal náš vanlife i zde v Kanadském Vancouveru. Naprosto neplánovaně. Bylo tu hrozně těžké sehnat bydlení a zároveň zbytečně drahé, proto jsme se rozhodli jít opět do auta. Po všech Hondách jsme tentokrát koupili Nissana, obří karu co budí respekt Je to zas odlišné dobrodružství jelikož takhle žijeme ke stále práci a každý máme tentokrát jinou práci. Udělali jsme úplně jednoduchou vestavbu, kterou na netu můžete vidět pořád. Postel s úložným prostorem pod ní. Tam máme bedny s jídlem, nádobím a vařičem. Oproti Kenovi, kde nám kuchyň bránila ve výhledu, teď můžeme mít krásné nOhaté fotky Po stranách máme klec na zavěšení různých věcí, kapes atd. Dokoupili jsme markýzu kvůli stínu a později i dešti. Našli jsme si pár míst, na kterých nocujeme a takhle si tu teď žijeme každý den. Rexík nám zachránil krk a zajistil útěk ze stereotypu velkoměsta. Zde si můžete přečíst něco o našem setupu.



Píšu to asi v každém článku co se týká vanlife- život v autě není pro každého. Plno lidí nás nechápe a vidí to, jako něco potupného. My to, ale vidíme jako kousek svobody v tomhle svazujícím světě plného pravidel a zákazů. Je to mimo komfortní zónu a naučí vás to plno věcí. Není to vždy jednoduché ,ale co v dnešní době je.



160 views0 comments

Recent Posts

See All

Comments


bottom of page