Po práci pro top 10 holiday park jsme další měsíc a půl cestovali. Měli jsme jasný cíl- jih jižního ostrova ,kde si najdeme další práci. Jak už jsem popisovala v článku: ,,ohlédnutí na rok 2019,, jeli jsme středem severního ostrova a přepluli trajektem na jižní ostrov, kde jsme to vzali po západní straně.
Našli jsme si naší ➡ třetí práci na Zélandu ⬅ ve městečku Cromwell, nedaleko od města Wanaka a Queenstown (kam jsme jezdili téměř každý víkend.)
➡️Délka práce-1,5 měsíce
➡️Plat-20$
➡️Pracovní doba- od 7:30-16:00 ( pokud neprší)
➡️bydlení-v autě na parkovišti u kempu (objasním dole)
A co je náplní práce na sadu, když strom neplodí? Nic se nesbírá?
Práce je celkem bohatá i na přelomu zimního období a jara, když jsme tam pracovali (srpen/září) .
Na tomto sadu jsou třešně🍒,jabloně🍎,hrušky🍐,broskvoně🍑,švestky a další stromy.
Práce začala tím nejhorším a nejnudnějším pro nás všechny (pracovalo nás tam celkem 8) a to bylo vyhrabávání uštípnutých větví ze spodku stromů (doprostřed cesty), kde je následně traktor sešrotuje.Toto jsme dělali tak týden a v průběhu pár dalších hodin v týdnu. Z hrabiček boleli ramena a větve byly občas zmrzlé, ale naštěstí to byla jen počáteční práce.
Jeden den začalo sázení nových stromů, což bylo jednoduché jelikož jsme jen přidržovali rovně stromky, zatímco je bagrista zasypával hlínou. Občas byl bagrista líny a tak jsme si stromek museli zakopat rýčem.
Nové stromky se, ale musí dál opečovat. Takže jsme jejich spodky natírali barvou, aby je hlodavci neponičili a následně se ty nabarvené části musí obalit zelenou fólií a scvaknout sešívačkou. A poslední věc ohledně nových stromů byla, že se kolem dokola nasypal granulát pro výživu kořenů. Toto vše jsme dělali v malé skupince na nových 7000 stromcích.
Ale tím to nekončilo. Jiné dny jsme prostříhávali (tzv. pruning) a vázali větve tak, aby nerostli do výšky, ale do šířky. Což bylo po ránu, kdy prsty mrzli celkem bolestná práce. Ale jakmile se slunko vyhouplo, bylo to jednoduché. Člověk alespoň musel přemýšlet, co a jak navázat, která větev je pro strom důležitá atd.
Na poslední týden byla připravená každému ze skupiny jiná práce.
Šťastlivcům, jako byl i Ivan, dali na starost odčervování a stříhání drápů kůzlátkům a jejich maminkám.
No a smolaři jako já dostali ,,možnost,, vyzkoušet si řezání s obří cirkulárkou, do které se házelo zbytkové dřevo. Jestli si neumíte představit ty vtipné tři dny, jak 50 kg těžká blondýna stojí u řezačky, tak přikládám foto. Na frajerku ne?
Někdy se sbírala velká polena ležící pod stromy. Takže jsme ve čtyřech lidech chodili za smrdutým traktůrkem, ohýbali se pro každé polínko a házeli ho do vozíku. Potom jsme museli celý vozík vykládat u mojí oblíbené řezačky. To jsme pak nachodili třeba 30 tisíc kroků, jen při této práci.
Poslední práce co jsme dělali do poslední minuty, byla instalace zavlažovačů kolem mladých stromů.
Zde jsme si také poprvé dali tzv. real fruit ice cream- nejlepší zmrzlina, kterou jsem kdy měla. Sad měl hned vedle obchod se spoustou čerstvého ovoce a sušeného ovoce.
Když začínalo jaro, všechno nádherně kvetlo a vonělo. Byl to nádherný pohled koukat skrz růžově rozkvetlé stromy na zasněžené hory.
Abych vysvětlila to, že jsme spali na parkovišti u kempu. On to nebyl doslova kemp. Majitel Bill pronajímal pár kabin plus jednu obrovskou, která sloužila jako sociální zařízení (wc a koupelny) a kuchyň se společenskou místností. V autě jsme byli spokojeni a proto se nám nechtělo stěhovat do kabin. Taky jsme věděli, že každý víkend budeme pryč a chtěli jsme mít všechny věci vždy u sebe. Proto jsme majiteli navrhli, že bychom spali na parkovišti (hned na proti společenské kabině) a užívali pouze společné prostory. Sice tvrdil, že nám bude zima, ale potom návrh přijal a od té doby to tak dělal i s ostatníma, kdo chtějí platit méně a zůstat v autě. Takže v pracovní dny jsme bydleli tam a o víkendech různě ve free kempech.
Měli jsme super partu. Nejen v práci, ale i u místa, kde jsme nocovali. Ve volnu jsme si našli super místo, kde jsme všichni opékali na otevřeném ohni, chodili na snowboard, užívali si aktivity a párty v Queenstown a dělali si srandu z nadřízené, která byla věčně kyselá jak citrón.
Tři Češi, 2 Slováci, 2 Brazilci a Korejec
Celkově to beru jako pozitivní zkušenost, která nám dala měsíc a půl k dobru na prodloužení víz.
Nabrali jsme nové poznatky, našetřili pěkné peníze a hlavně poznali bezvadný lidi. Je jedno jestli je zima nebo léto, těžká práce nebo nudná- s tou správnou partou jde vše lépe.
