top of page
  • Writer's pictureVeru Diblíková

Protrhávání jablek

Dojení kraviček bylo zajímavou zkušeností, ale bylo třeba si prodloužit víza.


Pravidlem na Novém Zélandu je, že pokud chcete po roce ještě další 3 měsíce zůstat na wh víza a mít tak možnost déle pracovat, musíte mít odpracovaný 3 měsíce sezónních prací v rostlinné výrobě. Jenže nám ještě chyběli 3 týdny. Pořád jsme měli čas do vypršení víz, ale chtěli jsme mít nějakou rezervu. Práci jsme hledali v okolí Nelson. Tu dobu jsme měli celý jižák už projetý a proto nám Nelson přišel, jako dobrý nápad, kde se usídlit na léto. Přece jen je to město, kde je největší počet slunečních dní v roce. Našli jsme práci během dvou dnů ve městě Richmond. Začali jsme pracovat hned den po pohovoru. ➡️ Délka práce - 3 a půl týdne ➡️Plat- 17,70$ nebo 2.50 za strom (občas jsme tedy měli i 26$/hodinu) ➡️Pracovní doba- od 8 do 16 ➡️Ubytování- spali jsme v autě v kempu (asi 8 minut jízdy od sadu) ➡️Náplň práce


Ráno dostanete svůj žebřík a určenou řadu, kterou musíte protrhat. Protrhávání nezralých jablek (angl. thinning) se dělá kvůli tomu, aby jablka která jsou k sobě namačkaná v trsech nebránila růstu jednotlivcům, nebrala jim živiny a nezlomila tíhou větev. Pro sad je tedy výhodnější přijít o několik jablek (asi 80%) a mít pár velkých a kvalitních než naopak. Kdo by si chtěl v obchodě kupovat jablko o velikosti švestky, že? Takže naší prací bylo, v každém trsu nechat pouze 2 jablka a na vrchu stromů i jedno. Ten zbytek (někdy i 5 jablíček z trsu) se jednoduše shazoval na zem. Jak můžete vidět na fotce, tak odpad je obrovské množství. Všechny řady bylo třeba dělat z obou stran ačkoliv ke konci směny jsem si práci usnadňovala tím, že jsem se natahovala i na druhou stranu a měla jí tak hotovou. Mzda byla od pročesaného stromu nebo pokud jste nedosáhli nad normu, tak minimálka. Většinou byla norma 60 stromů za den a v případě menších stromků i 110 za den.🌳 První dva týdny jsme normu dali hravě a to tak, že jsme měli i 26$ na hodinu.


Bylo potřeba mít rukavice, protože jablka jsou ošetřena postřikem, který zanechá vaše ruce matné a zaprášené. Povinným vybavením v lékárničce byly léky na alergie. Kýchal tam každý kvůli těm chemkám a lechtali z toho občas oči. Taky začínalo léto takže jsme pořádně zrudli a postupně i zhnědli. Všude tedy kromě kanystrů s vodou byly i kanystry s opalovacím krémem, kterým se každý mazal hned, jak to šlo. Slunce bylo nemilosrdné a to hlavně na vrchu žebříku. Práce není náročná, akorát lezete po žebříku minimálně 100 krát za den nahoru a dolu. Samozřejmě si ho také musíte přenášet. Ale naštěstí krom žebříku nic netaháte, jako třeba při sběru. Pokud pršelo tak se nepracovalo, ale to se stalo pouze jednou. Jednou mrholilo a žebřík celkem klouzal, ale dalo se to.


Byl tu jeden menší zádrhel. Blížili se vánoce + silvestr a tento sad přes ně nepracuje. Takže to znamenalo buď si dát 2 týdny pauzu a zas cestovat nebo si najít další práci. Chtěli jsme se zaneprázdnit prací co nejvíc to šlo a představa, že pojedeme na dva týdny někam a pak se budeme muset vrátit kvůli pouhému týdnu se nám nelíbila a tak jsme zvolili druhou alternativu. Přece jen přes vánoce jsou slušné peníze a bez rodiny a sněhu to stejně nebudou ty pravé svátky, tak proč nepracovat. Na víc jsme cestovali dva měsíce před touto prací a měli jsme zas takové to nutkání po pracovních zkušenostech. Náhradní práci (alespoň v tu dobu jsme měli za to, že to bude pouze náhradní práce) Ivan našel během chvilky.


➡️O tom co jsme dělali přes vánoční svátky, se můžete dočíst v příštím článku ve složce práce v zahraničí ⬅️

Každopádně po vánocích jsme se na sad vrátili, aby jsme mohli zažádat o prodloužení víz. Dostali jsme nového šéfa, který měl normu nastavenou krapet jinak a tak nebylo moc možné si vydělat tolik co před tím, ale nějak nám to nevadilo vzhledem k tomu, že jsme tam byli hlavně kvůli tomu prodloužení, které jak teď už víte, nám bylo v únoru 2020 schváleno.












57 views0 comments

Recent Posts

See All
bottom of page