top of page
  • Writer's pictureVeru Diblíková

Itinerář USA road tripu

Ameriku jsme zařadili do jednoho z nejlepších road tripů, které jsme podnikli.

Proto jsem se rozhodla věnovat tomu více času a sepsat rozsáhlejší článek den po dni.


Často jsme dostávali prosby na sdílení mapy našeho road tripu po západní Americe, která zdobí úvodní fotku článku Celkové zhodnocení USA road tripu.



Nerada sděluji přesná místa a veškeré naše příběhy. Vždy pro nás ponechávám alespoň špetku tajemství co se týká konkrétních míst, kde pracujeme a nebo přesných plánů na budoucí cesty či názvy tajných míst. Žádný cestovatel netouží po tom odhalovat ze svého života všechno.

Avšak nastínila jsem naší cestu Norskem, tak jsem se rozhodla sepsat i hrubý plán naší cesty po USA.

Záměrně píšu hrubý plán, jelikož nebudu sdělovat veškeré názvy míst a rozepisovat každou událost co se nám v ten den přihodila. To si třeba někdy nechám na knížku.

Na případné dotazy pro konkrétní polohy ráda odpovím.

Pro představu kudy jsme jeli popisuji i názvy silnic a záchytných bodů. Tak do ruky mapu a jdeme na to.


NAŠE CESTA:


1.a 2. DEN

Všechno začalo 11.3. 2023 výjezdem z Kanadského Whistleru, kde jsme několik měsíců pracovali.

Zastavili jsme se přes noc ve Vancouveru u našich kamarádu, kteří nám po dobu výletu střežili pár kufrů.

Výlet na pláž Ambleside.

Druhou noc jsme trávili stále v Kanadě u Walmartu ve White rock, kde jsme zrovna koupili teplejší peřinu (v březnu bylo stále celkem chladno, ale spát opět v autě byl úžasný pocit.)


 

3.DEN

V 11 ráno přejezd hranic z Tsawwassen do státu Washington USA s celkem dlouhým a podrobným výslechem u přepážky a hodinovým čekáním v koloně.

Koupě sim karty 30 minut od hranic v Bellingham.

Jakou sim kartu jsme zvolili znáte z tohoto článku.

První nocování v Americe bylo u Samish bay.


 

4.DEN

Po zastávce u bizoní farmy jsme prosvištěli dálnici přes Seattle a Tacomu, kde jsme se nechtěli zastavovat.

Hlavní cíl byl napojit se na dálnici 101 a ten jsme splnili. Dálnice vede až k Los Angeles, takže plán byl jet hlavně po této tzv. Pacific ocean road a odbočovat na vedlejší silnice (my jsme často jeli i po dálnici číslo 1, která je také podél pobřeží.)

Projížděli jsme městem Aberdeen, Grayland a zakempili jsme to v North Cove na pláži.




 

5.DEN

Den jsme započali na Long beach, kde můžete vjet autem 4x4 přímo na černou pláž.

Přejeli jsme most Astoria Megler, který dělí hranice Washingtonu a Oregonu.

Když teď mrknete na mapu vidíte, že jsme se opravdu drželi spíše pobřeží a Portland jsme zanechali po straně. Pobřeží pro nás bylo lákavější, velkých měst jsme měli už dost.

Zastavili jsme se v Astorii, ale nic lákavého tam nebylo snad krom levného benzínu.

První delší zastávka byla v Ecola beach state park, kde jsme si dali výšlap k vodopádu na pláži (placené parkoviště 5 USD v r.2023.) Kousek od tohoto místa jsme narazili na volně pasoucí se Elky.

Západ slunce na Cannon beach, úžasná vyhlídka Neahkahnie a nocování u dětského hřiště ve městě Tillamook (známé díky výrobě sýrů takže můžete mrknout i na zdejší sýrárnu.)



 

6.DEN

Probudil nás mráz a den jsme začali škrabáním skla. Ve městě Tillamook jsme navštívili bazén (potřebovali jsme sprchu, ale vybavení jak z roku raz dva.)

Následovalo několik hodin zkoumání pláže Cape Kiwanda(v létě si můžete dát srpchu spíš tady než platit za bazén v hrozném stavu), městečko Lincoln beach (bezvadná zmrzlina.)

Spaní na místě zvaném Other crest loop. Bylo to v podstatě odpočívadlo na vedlejší silnici, kde nikdo nejezdil. Hned u svodidel, ale s krásným výhledem.



 

7.DEN

Brzké vstávání a sledování východu slunce u Devils Punch Bowl s kávou z místní kavárničky.

Prvně jsme využili náš pass na národní parky u majáku Yaquina, kde jsme se i prošli na pláži.

Zastávka na oběd ve městě Newport, kde najdete spoustu možností na čerstvé mořské plody, což jsme nemohli vynechat. Zde můžete vidět a slyšet v přístavu mraky lachtanů.

Další zastávky Devils Churn, Thors Well (Thorova studna), maják Haceta a písečné duny jejichž písek byl studený, ale i tak to navodilo pocit pouště. Kus dun vedl lesem až k pláži.

Na noc jsme museli opět sjet na vedlejší silnici a našli si plac v lese.



 

8.DEN

Nákup pečiva a procházka po pláži Devils kitchen, Agale beach (plná slávek), Mayers creek( při odlivu plná oranžových hvězdic.) Celkově tento kus cesty měl mraky zastávek a výhledů, které stojí za to.

Krásný výhled na Arch rock, kde jsme zrovna přenocovali na parkovišti, měli jsme z ložnice opravdu krásný výhled.


 

9.DEN

První deštivý den.

Nákup ve městě Brooking.

Přejezd hranic státu Oregon a Kalifornie. Na hranicích se ptali pouze na to jestli převážíme pomeranče a citrusy.

Zastávka v Cresent city a Eureka (město, v kterém jsme se necítili moc bezpečně a proto jsme jeli dál.)

Vyměnili jsme dálnici 101 a sjeli na cestu s názvem Avenue of giants. Rozhodně si tuhle cestu vyberte i vy.

Zrovna jsme si mezi těmito obřími stromy ustlali na jednom bezva plácku. Tma, jak v pytli. Mimo sezónu nikde nikde a spoustu míst na přespání.



 

10.DEN

Ranní procházka lesem kolem obřích redwoodu až nás bolelo za krkem, jak jsme pořád koukali nahorů.

Opět napojení na 101 a hned následný sjezd na klikatou 1. Několika km serpentýny, pokud vám to nedělá dobře radši si sedněte za volant.

Hlavním cílem této zajížďky byla úžasná Glass beach ve Fort Brag, které jsme věnovali půl dne. Sbírání nádherných barevných sklíček, otužování, malý výšlap a sledování syslíků ,kteří šli přímo k vám.

Nocovali jsme u srázu se spadlým stromem. Skoro každou noc bez signálu.



 

11.DEN

Den, kdy jsme najeli nejméně km za celý road trip.

Sprcha na faře (ano čtete správně) v Mendocino a procházka městem. Ono někdy nezaškodí do googlu napsat: shower near me. Našlo nám to tenhle kostel a moc milou paní co nás pustila se vysprchovat a dala nám ručníky.

Portuguese beach a nocování u kupy štěrku-takový odpočívadlo pro kamiony. V tu noc jsme natáčeli hvězdy.

 

12.DEN

Point Arena maják (stále po pobřežní jedničce.) K majáku lze pouze s průvodcem. Nedoporučuji místní kavárnu s protivnou obsluhou.

Snídaně u dřevěné kapličky Sea ranch. Zastávky na několik pláží ( v podstatě každých pár km je krásná pláž.)

Zastávka na bývalou ruskou pevnost a koloniální osadu Fort Ross (opět náš annual pass nám zajistil parkovné zdarma.)

Sjezd k zálivu a Bodega bay, který jsme projeli tam a zpět.

Zakempili jsme to na gravelce u Bay flat road.


 

13.DEN

Celodenní výšlap na Alamere falls (vodopád stékající do moře.) Výšlap jsme si zkrátili menším šplháním po skále. Není tu žádné značení takže nebýt šipky na zemi udělané z větviček, asi bychom odbočku minuly.

Nocleh u pitné studánky mezi skálami( do setmění si sem jezdí místní pro vodu a zanechávají na oplátku různé dary.)


 

14.-16. DEN

San Francisko.

Podrobně popsané v tomto článku.

Most Golden gate, Coit tower, Čínská čtvrť, Pier 39, pekárna Boudin, muzeum automatů, námořnické muzeum, čokoládovna, Palace of fine art, Lombard st., Alcatraz, Golden gate park,..


 

17.DEN

Odjezd z SF jsme celkem dost plánovali, protože se nabízelo hned několik možností.

Aby jsme si tolik nezajížděli nechali jsme národní parky na později a drželi se dál po pobřeží na silnici 1. Vynechali jsme i velké San Jose. Jak už víte, na velká města moc nejsme a San Francisco nám na několik dní stačilo, krom toho jsme mířili do Los Angeles což je další giga místo.

První zastávka po SF byla v Half moon a další v Santa Cruz na Boardwalk atrakce. Zde jsme platili celkem drahé celodenní parkovné, ale bylo to alespoň hned u místa a jiná parkoviště nebyla o moc levnější.

Nocování u Walmartu ve městě Marina.



 

18.DEN

Druhý den deště. Nákupy a kino ve městě Monterey.

Město je proslulé zákazem nocování v autě!!

Zkusili jsme to na parkovišti, kde nás v jednu ráno vyhodili a tak jsme přeparkovali k parkovišti u fotbalového hřiště o něco dál. Alespoň se ta informace potvrdila. Naštěstí jsme nedostali pokutu.


 

19.DEN

Začali jsme den zajížďkou do Carmen by the sea. Normálně by to zajížďka nebyla a jeli bychom odsud dál po dálnici jedna, ale kvůli povodním to bylo uzavřené a museli jsme se vrátit po 68 přes Salinas na 101(stíháte tu trasu? Mrkněte na mapu ať víte o čem mluvím.)

San Luis Obispo, Pismo beach.

Nastala další objížďka kvůli uzavřené 101 a to na silnici 246, která nás zavedla do krásného Solvangu a od tamtud na 154.

Platili jsme prvně za nocleh a to v krásném kempu Cachuma lake. Mimo sezónu se platí nocleh formou obálky do schránky. Kemp je obří.

 

20.DEN

Krmením modrého ptáčka z ruky nám nastartovalo supr den. Krom toho bylo celkem teplo a česko-americký pár, který jsme potkali, si s námi vyměnil piva na ochutnávku.

Ze silnice 154 jsme se opět napojili na 101.

Santa Barbara,kde začali ty silnice s palmami kolem dokola.

Malibu,plné bohatých domů.

Nocovali jsme na vyhlídce na celé Malibu a měli krásný západ slunce.



 

21.DEN

Zuma beach.

Parkoviště v Santa Monica na celý den za 7 USD.

Celodenní procházka po promenádě na Santa Monica a Venice beach. Muscle beach a skatepark přímo na pláži, zahráli jsme si plážový volejbal.

Všude palmy a na to, že byl březen bylo krásné teplé počasí.

V okolí bylo těžké najít nocleh, přeci jen už jsme byli ve velkoměstě.

Našli jsme jednu postranní uličku, kde jsme přečkali noc, bylo to cca 6 minut od parkoviště k Santa Monice.



 

Opět jsme nechali zaparkováno na celý den u Santa Monica. Nechtěli jsme po L.A. kličkovat

autem, ztrácet čas hledáním bezpečných parkovišť a bát se kam nás navigace zavede.

Vzali jsme si tedy celodenní Tour bus a udělali jsme dobře.

Hollywood, Beverly Hills, chodník slávy, centrum. Ve sluchátkách jsme si mohli poslechnout zajímavost o spoustě budov kolem, kterých jsme projížděli. Pokud neradi řídíte v tak velkých městech a chcete vědět, že rovna jedete kolem hotelu z filmu Pretty woman, vezměte si tento bus. Člověk se pohybuje kolem míst o jehož historii nemá ani páru, díky tour busu jsme věděli mnohem víc a hlavně kam koukat.

Nocleh opět na ulici, tentokrát s nemilým zážitkem přestřelky kousek od nás.


 

Opláchnutí v oceánu na Santa Monica a plážových sprchách.

Griffithova observatoř- parkovali jsme pod kopcem, kde se neplatilo. Je lepší přijet ráno, aby jste našli místo. Parkoviště přímo u observatoře je hodně mastný, ale vstup do observatoře je pro všechny zdarma.

Procházka na Hollywood sign. Zvolili jsme méně náročnou variantu, takže jsme nebyli nápisu moc blízko, ale vede tam několik cest a výšlapů. Bylo ten den neskutečný vedro, takže nám bylo jedno, že nejsme úplně nejblíže nápisu.

Nejhorší bylo se vymotat z L.A., ale když jsme najeli na dálnici 10 už to bylo lepší.

Směr NP Joshua Tree. Všude pustiny.

Sjeli jsem z desítky na silnici 111 kvůli pár dalším místům na seznamu.

Na noc jsme zůstali v Palm springs- nádherném městečku, kde už bylo teplo, bezvětří a klid.

Procházka centrem, na sushi a dělat blbosti k podsvíceným tryskám (taková kašna s vodopádem.)

Spali jsme na parkovišti v centru. Parkoviště je 24 hodin zdarma.



 

Prošli jsem si Palm springs za dne.

Posunutí se do Palm Desert. Zde nás zastihla silná písečná bouře a bylo doporučeno se auty nepřesouvat. Navštívili jsme tedy bazén a zůstali tam.

Na noc jsme se posunuli jen kousek k Walmartu, kde jsme spali.


 

Menší zajížďka na La Quinta kvůli lake Cahuilla Veterans regional park. Moc hezké místo, ale pokud tam chcete zajet autem musíte platit vstup. Nechali jsme auto na parkovišti a alespoň se tam prošli.

Oběd jsme si udělali někde v pustině, museli jsme sjet off roadem.

Pak následovalo další zvažování kudy to vzít.

Po dálnici 10 jsme jeli až ke sjezdu v Quartzsite na silnici 95 směr Lake Havasu.

Okolí říkalo, že jsme v Arizoně.

Cesty dlouhéééé, rovné a nic kolem. Dokonce párkrát prolítlo na silnici křovíčko.

Procházka Havasu riviera state park, Colorádo river. Město Lake Havasu a jeho most, London bridge beach a park.

Spaní na pulloutu kousek od města.



 

Po dálnici 40 se zastávkou ve městě Kingman- praní, prádelna s wifi i wc.

Čtyřicítka je celkem nebezpečná dálnice plná děr a spálených pneu.

Jinak, kdo chcete jet rovnou do Vegas, můžete se vydat na opačný směr.

My jsme mířili na Grand Canyon.

Ujeli jsme spoustu mil a pro zbytek dne si chtěli dát relax.

Ze čtyřicítky jsme sjeli po lesní cestě. Tento les byl BLM tzn., že tam můžete nocovat až 14 dní.

Spali jsme tedy v lese.

Zde jsme z kraťas hupli do zimní bundy. Opravdu pozor na ty teplotní rozdíly v nadmořských výškách. Lusknutím prstu máte sníh, my v něm dokonce zapadli s autem. Ještě, že máme vyprošťováky a lopatu.

Ohýnek a spánek.

Bylo opravdu zajímavé být jeden den v plus 26 a druhý v mínus 2.


 

Sledujte online navigaci. My jsme zjistili kolem 11 ráno, že u brány na Grand Canyon je obří hodinová fronta. Odložili jsme to tedy na druhý den.

Dojeli jsme do města Tusayan po silnicic 64. Odtamtud byla vidět fronta, kterou jsem zmiňovala.

Návštěva visitor centra.

Zbytek dne v Kaibab forest, kde opět můžete najít mraky míst na spaní.

Udělali jsme si lívanečky a připravovali se na další den.


 

Grand Canyon.

Vyjeli jsme brzo ráno. Fronta žádná a bezplatné parkoviště prázdné. Takže se to opravdu vyplatí.

Mather point, první místo kde jsme viděli kaňon v celé své kráse, až mi slzička ukápla, jak to bylo emotivní.

Jezdí zdarma svoz. Zavezl nás na konec South rim a zpět jsme si to celé prošli pěšky k visitor centru.

V kempu o kousek dál jsme si dali sprchu (pán nás pustil zadarmo.)

Pokračovali jsme autem objevování GC. Celý zbytek dne jsme měli zastávky a menší výšlapy.

Pipe creek, Duck on rock, Grad viewpoint nebo třeba západ slunce na vyhlídce Moran.

Sjeli jsme trošku níž po 64 a opět v lese Kaibab na jiném místě nocovali.


 

Den začal u Little Colorado. Míjeli jsme indiánské stánky s jejich výrobky a Ivan zrovna nějaké nakoupil.

Odbočení na silnici 89.

Horsoe bend (vstup 10 dolarů.)

Koupačka u přehrady v Page(už jen cesta k přehradě kolem pískovcových útvarů byl zážitek.)

Hranice do Utahu.

Nádherná panorámata.

Spaní na boční cestě s výhledem na hory.



 

Město Kanab.

Dobrodružství v červeném kaňonu (Peek a boo.) Znáte z článku top 10.

Po silnici 9 do NP Zion, na který doporučuji vyhradit celý den. My měli jen půlku dne a je to velká škoda.

Spaní v rudé pustině.

Takhle napsané to nevypadá na napráskaný den, ale opravdu byl.



 

Sjezd na dálnici 15.

Botanické zahrady v St. George.

Utah, Arizona a Nevada v jeden den díky dálnici 15, která přes všechny státy vede.

Sjezd na 169 a 167 do state park Valley of fire.

Koupačka v zátoce Echo bay. Ten den bylo opravdu velké vedro a Valley of fire je opravdu velká pustina. Pomalu nám ten den docházela i voda, protože jsme netušili, že nebude ji kde nabrat (na vodu myslete vždy při takovém road tripu.)

Spaní v poušti v obležení kaktusů.



 

32.-34. DEN

Po noci v poušti v 30 stupních ve stínu s chřestýši kolem, téměř bez vody jsme si dopřáli klimatizovaný pokoj v krásném hotelu.

Začali jsme u Lake Las Vegas pak Henderson.

Las Vegas.

Vegas je podrobně rozepsáno v samostatném článku.

Ubytování a parkování na 3 noci v hotelu Excalibur.


 

Poslední bašta ve Vegas bufetu a výhra v automatu.

Dofouknout gumy v Enterprise a pak po 160 několika střídání silnic až k Death Valley junction. Opět zpět v Kalifornii.

Nocleh na betonových placech v poušti a sledování úžasných hvězd.


 

Doporučení než vjedete do této oblasti natankujte plnou. Benzín je tu extrémně drahý.

NP Death Valley.

Zabriske Point.

Pitná voda ve visitor centru prohlídka menšího muzea.

Písečné duny a další zastávky v rozehřáté pustině.

Father Crowley Vista Point.

Město Lone pine.

Spaní v Alabama hills. Spát se lze mohlo pouze ve vyznačených místech a už v dubnu to bylo celkem narvané. Možná, že když to teď čtete, je už spaní na tomto místě pouze s povolením.

Potkali jsme zde starší pár, kteří žili v karavanu a dali nám nějaké potraviny.


 


Alabama hills.

Celý den jsme trávili výšlapy po tomto místě a přemýšleli, jakým směrem se vydat dál.

Zde jsme prvně udělali chybu v našem plánování, ale tu jsme se dozvěděli až pozdě. Najeli jsme mraky km úplně zbytečně.

Každopádně ten chybný krok začal, když jsme se rozhodli objet celé pohoří, abychom se vrátili k NP, které jsme vynechali po SF. On by to nebyl chybný krok, kdybychom k nim mohli dojet.

Po silnici 395 a 178 jsme si dali odpočinek u Lake Isabella.

Noc jsme trávili u řeky Kernville.





 

Den, kdy jsme se za celý road trip posunuly asi nejvíce. Zhruba 350 km.

Po 178 jsme se vydali do Bakersfieldu. Opět název známí z filmů, ale mě osobně se město nelíbilo.

NP Sequoia na který jsme se hrozně těšili byl uzavřen kvůli sesuvu půdy. Respektive jsme viděli jen něco málo a museli se od uzavírky vracet zpět.

Yosemite NP byl pro změnu uzavřen kvůli sněhu, jako i další NP. Proto jsme se rozhodli se posunou a ujet co nejvíce km z této pokažené zajížďky.

Bylo to velké zklamání. Zrovna na ty obrovské Sequoia jsme se moc těšili.

Po dálnici 99 jsme se posunuli do města Turlock, kde jsme nocovali u Walmartu.


 

Po všech těch uzavírkách a nemožnosti najít místa na spaní, jsme se rozhodli udělat si oddychový den v placeném kempu.

Zaplatili jsme si kemp Camanche lake blue oaks. Mimo sezónu naprosto bez lidí.

Pozor, pračky tu jsou funkční jen s nějakou apkou.



 

Po vykličkování různých vesniček jsme se vydali po 88 směr Lake Tahoe.

Opět se jednalo o nadmořskou výšku, takže začal i sníh.

Lake Tahoe je neuvěřitelně krásné místo, ale opět bylo plno částí uzavřeno kvůli sněhu.

Prošli jsme si pláž, město, zastavili se na vodopád, potkali medvěda i kojota v lese.

Jeli jsme po západní straně jezera.

Kvůli výšce sněhu bylo nemožné zajet spát do lesa, proto jsme si udělali menší zajížďku do města Truckee. Bylo pozdě večer, takže jsme si zbytek cesty kolem jezera chtěli vychutnat až další den.

V Truckee jsme nocovali na parkovišti u vlakového nádraží, kde úplně vzadu není časové omezení.



 

Truckee je moc hezké městečko na způsob westernu, určitě se zajížďka vyplatila. Dofoukli jsme pneu, dali jsme si kávu a jeli zpět podél jezera po 28. Ivan si dal otužovací koupel zatím co já jsem ho pozorovala v kulichu a zimní bundě.

Další zastávkou bylo hlavní město Nevady Carson city. Nijak dlouhá zastávka, jen jsme měnili žárovky a na benzince jsme se převlíkli opět do letního.

Po vedlejší silnici zvané Eastlake Blvd jsme se projeli kolem jezera Washoe, kde se páslo spoustu koní a navodilo nám to takový krásný venkovský výhled.

Po dálnici 580 jsme zajeli do dalšího města hazardu- Reno.

Bylo zajímavým odhalením proč je Reno naprosto prázdné město duchů. Všechny hotely jsou průchozí a prakticky všechno je v nich takže nikdo nemá potřebu být venku.

Zahráli jsme si nějaké automaty, prošli se podél řeky Truckee (tam je mimochodem parkoviště od 6 večer zdarma a je to kousek od centra.)

Noční život jsme protáhli do půl jedné ráno a pak jeli na 40 minut vzdálené místo u Pyramid lake.

Byla tma, jak v pytli takže jsme nevěděli ani kde jsme.



 

Probuzení bylo překvapením, kde to vlastně jsme. Celkem jsme to trefili, moc hezké jezero.

Následující cestu neberte v potaz, jako příklad kudy se vydat, ale radši to otočte jinudy.

My jeli po silnici 447 několik desítek km pouští, kde opravdu nic nebylo. Pouze v Gerlach první a poslední benzinka na hodně dlouho. Taková ta co znáte z hororu, ale samoobslužná.

Za sto km jsme našli první strom, kde jsme uvařili.

Nebudu vám lhát, do teď mám okno kudy jsme přejeli hranice Kalifornie a Oregonu. Na mapě nemohu najít silnici, kterou jsme jeli. Záhada.

Vím, že jsme spali v nějakém lesíku, ale to už byl stát Oregon.


 

Zde už můžete navázat cestu. Začali jsme den v Klamath falls (mytí auta i prádla.)

Zas a opět jsme vjeli do nadmořské výšky národního parku Crater lake- nejhlubší jezero Ameriky. Nádherné zrcadlové jezero, jehož odrazem si kladete otázku, kde končí jezero a kde začíná zem. Opět jsme měli mimo sezónu omezené možnosti, kudy jet. Za normálních okolnosít se dá od jezera vyjet Rim dr.,jenže koncem dubna byla zasněžená. Museli jsme se tedy vrátit cestou, kterou jsme přijeli. Na 62 a z ní na 230.

Další zastávka Diamond lake.

Kdesi u silnice 97 jsme zajeli do lesa, rozdělali oheň a odpočívali.



 

Den začal ve městě Bend. Hlavní cíl byl obchod Ross dress for less (ani zdaleka tak dobrý jak v Las Vegas.) Hlavní však bylo vyměnit palivový filrt, což Ivan zvládl na parkovišti jak prd.

Čekal nás posouvací den podél celého Oregonu po silnici 20. Cestou nás doprovázela duha, která nikde nekončila.

Přejeli jsme hranice do Idaho.

Nocovali jsme u přírodních termálních pramenů.


 


Chtěli jsme začít den hřejivou vodou v řece, ale ukázalo se, že termální voda se smísila se studenou a ač se to zdá neuvěřitelné, po namočení nohy byli chodidla ledové a holeně rudé, jak rajče. Sednout nepřipadalo v úvahu.

Koupel jsme si vynahradili sprchou na benzince, kde nám dali dokonce ručníky a podobný.

Město Boise a dál sjezd na 21, abychom mohli vidět město duchů Idaho city. Jestli se někdy chcete opravdu cítit, jak za starých dob, nevynechejte toto místo, kde není ani asfaltová silnice a bary vypadají, jak z westernu (vím, že to píšu často, ale některý státy mi tak prostě přišli.)

Pokračovali jsme dál po krkolomné 21 a při sněhové bouři a následném dešti se to zdálo jako chyba, ale když jsme našli Kirkham hot springs, byla to spása.

Přírodní horké termální prameny, kde v tuto sezónu nikdo nebyl. Několik horkých jezírek, horký vodopád i osvěžení ve vedlejší řece. Seznámili jsme se tu s jedním párem a měli fajn pokec.

Na parkovišti jsme zůstali nocovat a ráno koupel zopakovali.


 

Ráno jsme si termály užili i za slunečného počasí.

Další zastávka Stanley.

Z 21 přejezd na silnici 75. Zastávka ve městě Ketchum.

Ze 75 na 20 a 26 na Craters of the moon, kde bylo spoustu zastávek.

Idaho falls a nocování u Walmart.


 

Cesta po 26 byla posázená sraženými srnkami (fakt mraky.)

Zastávka na vodopád Fall creek. Potkali jsme zde i losa.

Alpine junction.

Jackson hole (kouzelné město, doporučuji.) Tam jsme si zjišťovali v info centru uzavírky, jelikož zde jich bylo dost.

První uzavírka byla Teton park road (uzavřeno od listopadu do května a za naší navštěvy až někdy do 13.května.) Tuto cestu bychom jinak podnikli nejradší, je celá vyhlídková.

Místo toho jsme museli jet do národního parku Grand Teton po 191 a to pouze k Moran, protože dál to bylo také uzavřené. I tato cesta byla krásná, jen trochu dál od hor. Zastávek bylo mraky.

Noc jsme přečkali v lese, odkud se vyjíždělo na zimní expedice a všude upozornění na medvědy.



 

Kvůli uzavírce jsme museli jet zpět do Jackson hole a pokud se koukáte na mapu můžete vidět, že do Yellowstone jste od Grand Teton opravdu kousek. Jenže kvůli uzavřené cestě jsme to museli celé objet. Po 33 jsme se dostali až na 20.

Po dlouhé době jsme se rozhodli zaplatit si kemp. Byl tu háček v podobě sněhu. Všechny kempy zavřené. Proto jsme si dopřáli nádherný dřevěný lodge 3 bears v Yellowstone west. Měli jsme čas si projít město plné suvenýrů a nabrat energií na následující den ve vířivce. Měli by jste vědět, že koncem dubna narazíte na každé druhé restauraci a hotelu ceduli: uzavřeno na sezónu, uvidíme se příští rok v květnu.

Dali jsme dokonce bizoní steak v bezva baru Buffalo.

Mimochodem už jsme byli ve státě Montana.


 

Toto ráno nám začalo naprosto suprově. Na recepci nám řekli, že je dnes první den otevření restaurace a máme od nich snídani zdarma.

Nastartování nejlepšího dne road tripu.

Jestli jste si někdy četli o Yellowsotne narodním parku, tak víte že leží na třech státech. Wyoming (91 % parku), Montana (7,6 %) a Idaho (1,4 %).

Rázem jsme byli ve Wyomingu. Slovy nejde popsat to nádherné safary, které jsme tam zažili. Potkali jsme desítky bizonů, někteří přecházeli řeku a někteří silnici metr od nás.

Celý den jsme zastavovali nespočet krát. Určitě si vyhraďte alespoň dva dny. Pokud je park otevřený celý tak čtyři dny. My měli otevřené pouze dvě části.

Krom toho začínalo jaro takže se medvědi probouzeli ze zimního spánku, bylo tedy nepřístupné vidět místa, kde se vyskytují jelikož zrovna hledají potravu.

Zastávky Deep blue geyser, Grand Prismatic, Biscuit Basin, Black Sand Basin, Old Faitfull (zde bylo samo o sobě desítky zastávek a podívaných.)

Mammot Hot Springs další nádherná podívaná při západu slunce.

Na noc jsme vjeli na vrchol Gardiner, kde jsme nocovali v medvědím brlohu plném kostí a kůže, to jsme však zjistili až ráno za světla.



 

Prošli jsme si město Gardiner, kde se potulovali Elkové ve městě.

Původně měla naše cesta směřovat k Oregonským vodopádům, jsem ráda že se to změnilo. Yellowstone je určitě top 10.

Pokračovali jsme do Bozeman.

Zbytek dnes jsme trávili na místě Canynon ferry, ke kterému se dostanete po silnici 284.

Ivan měnil olej, opékali jsme, malovali na kameny, rozdělávali oheň pomocí křesadla.



 

Sice jsme nikam nespěchali, ale měli jsme spoustu zájemců o auto (cca 30 lidí během pár dní.) Víza se nám chýlili ke konci a měli jsme strach, že auto neprodáme. Teď už víme, že strach nebyl na místě. O auto se skoro porvali a bylo pryč hned.

Avšak v tu dobu jsme chtěli vidět ještě něco z Kanady ( oba jsme se shodli, že jsme ten čas měli věnovat dalším místům Ameriky, ale to člověk nemůže vědět.)

Začali jsme den ve městě Helena, pokračovali k jezeru Polson a kousek od silnice 35 jsme to zakempili. Šli jsme si na noční procházku lesem.

Večer nás vyrušil hluk v autě a kompletně nám to ukončilo road trip.

Kdo by řekl, že malá myška ve stěnách auta nadělá tolik nervů. Není moc fajn ve tři ráno zkoumat odkud zvuk jde a jestli vám nenadělá neplechu na autě, které máte prodat.

Napadla nás jediná věc. Vyklepat ji. Jeli jsme dalších spoustu kilometrů až do města Eureka v Montaně. Uprostřed jiného lesa v pět ráno jsme usínali a doufali, že vše bude v pořádku.


Od té doby už žádné škrábání nenastalo. Jeli jsme po takové lesní cestě, že jsme jí asi opravdu z auta vyklepli. Nebo měla šok a utekla sama. Každopádně náš úžasný Americký trip skončil takto nevalně a poslední noc nám zkazila malá myška, která asi chtěla také zažít dobrodružství.


Kolem odpoledne, po posledním natankování, jsme přejeli hranice zpět do Kanady. Míle se změnili zpět v km a dalších 14 dní jsme cestovali po Kanadských místech.


Takto zhruba vypadal náš trip po Americe. Alespoň se teď můžete poučit z našich chyb a nebo naopak z něčeho inspirovat.


PS: Pokud se do Ameriky vydáte letecky, začněte například v SF nebo Los Angeles a naší trasu můžete absolvovat podobnou i za kratší dobu.



























176 views0 comments

Recent Posts

See All
bottom of page